▶ Potomnicy serbskich wupućowarjow róčnicu swjećili

Njedźelu, 5. decembra 2021, swjećachu potomnicy serbskich wupućowarjow w texaskim Serbinje 150lětne wobstaće swojeje Pawołskeje cyrkwje, kotraž bu 15 lět po zapućowanju serbskeje wosady do Zjednoćenych statow Ameriki natwarjena. Wona bu na prěnjej adwentnej njedźeli 1871 wot fararja Jana Kiliana poswjećena. Hač do lěta 1920 je so w njej serbsce prědowało.

▶ Słowjenska online-antologija z hornjoserbskim tekstom

Pod titulom »Sodobna slovanska kratka zgodba« (Moderne słowjanske krótkopowědančko) je wušła w septembrje 2021 w słowjenskej rěči onlineowa antologija słowjanskeje prozy (https://doi.org/10.4312/JGAT7852). Wudawaćelka je dr. Lidija Rezočnik, docentka na Filozofiskej fakulće Uniwersity w Ljubljanje, wozjewiło je so 10 tekstow z 10 słowjanskich rěčow. Za nju wuzwolichu mjez druhim tež hornjoserbski tekst Lenki (Christiany Piniekoweje) »Anonsowy dźiw« z antologije »Cyblowe suknički« (LND 2008).

▶ Wucbny film něnto online

Wšakorake projekty na Serbskem instituśe su tuchylu zabrane z temu kulturne derbstwo. We nich wšyknych grajo transfer z wědomnosći do towarišnostneje a kulturnopolitiskeje prakse centralnu rolu. Ale co zapšawym groni serbske kulturne derbstwo? Wědomnostnice instituta su gromaźe z grafikarjom Stefanom Hanušom wuźěłali źaseśminutojski film »Co jo serbske kulturne derbstwo?«, kótaryž tu temu a jogo towarišnostnu a wědomnostnu relewancu šyrokemu publikumoju rozkładujo. Wón dajo pódłožk za zgromadne diskusije a pomoga, slěźaŕske projekty a analyze aktualnego stawa, ako su tuchylu we źěle, we jich konteksće pokazaś. Wideo stoj wužywarjam k lichej dispoziciji na youtube-kanalu Serbskego instituta. Produkciju filma jo spěchował zagronity za kulturu a medije pśi zwězkowem kněžaŕstwje, pódpěrało jo ju ministaŕstwo za wědomnosć, slěźenje a kulturu kraja Bramborska – w ramiku projekta na pólu strukturneje změny »Walorizacija imaterielnego kulturnego derbstwa w nimsko-słowjańskem konteksće«.

Rozmołwa z projektowym sobudźěłaćerjom Załožby za serbski lud a zamołwitym za medijowe zarjadnišćo Michałom Cyžom wo serbskorěčnych medijowych projektach, móžnosćach njekomercielneho serbskeho radija a wuwiću serbskeho medialneho swěta

W času pandemije su digitalne poskitki kaž streaming, natočenje kulturnych zarjadowanjow, ale tež Božich mšow přiběrali, wo čož so Wy powołansce a zawěsće tež čestnohamtsce staraće. Cyle sprawnje, kak wjele hodźinow tuchwilu wob dźeń dźěłaće?

Słužbnje dźěłam něhdźe wosom hodźinow wob dźeń. Zbytk běži čestnohamtsce. Na př. nima cyrkej ničo z mojim dźěłom činić a nimo toho mam při tutym nadawku tež pomoc skawtow, kotřiž móža so tak sami wuspytać a nic jenož teoretisce zwučować.

Su so někotři ze skawtow pozdźišo tež powołansce do medijowych kolijow dóstali?

Z kameramužom abo zwukowym technikarjom so hišće nichtó stał njeje, ale to tež njebě za čas SAEK cil našeho skutkowanja. Mi dźěše stajnje wo medijo-pedagogiske kompetency, zo nawuknu ludźo medije wužiwać, wšojedne za što. Jedyn je rysował, tamny je programěrował, třeći je wideja třihał a dalši je robotery programěrował. Smy wšo wuspytali a do šěrokosće šli. Hač wobdźělnicy to pozdźišo powołansce činja, jako hobby abo čestnohamtsce, njeje žanu rólu hrało. Woni mějachu k medijam kontakt a ja měnju, zo su z tym wěstu wćipnosć wuwili a strach zhubili z techniku wobchadźeć. Medijowych skawtow je sej poprawom wumysliła socialna pedagogowka Claudia Kilankec. Wona je wo tym čitała a namjetowała to tež činić. Cil medijowych skawtow na šulach po wšej Němskej běše poprawom jenož młodźinski škit, potajkim zo njesmě so mobbować, w interneće hudźba kradnyć a zo njesmědźa so bjez dowolnosće potrjechenych fota wozjewić. Smy tutón nadawk trochu šěršo interpretowali. Wothladajo wot prawniskich pozadkow chcychmy, zo nawuknu skawća z techniku wobchadźeć. A tak smy prosće wšo činili: Techniku při schadźowance natwarili, w cyrkwjach fotografowali, jako prózdninski poskitk hudźbu a filmy třihali abo onlinowy trening za čas korony přewjedli. To měješe temy přesahowace do wšěch směrow być, ale nic přehłuboko. Móžachu so wuspytać a pozdźišo specializować.

Lukaš Ćemjer – Loni patoržicu předstajichu dźěći w Chrósćicach hodownu hru pod hołym njebjom na Cyrkwinskej horje.

▶ Myto Dankej Handrikej

W Brnje bu 12. nowembra přinošk Danka Handrika a Christiana Gramstadta ze sćelaka ARD »Wikowanje z chcyćiwosću – bój Čěskeje přećiwo crystalej meth« z Němsko-Čěskim žurnalistiskim mytom 2021 w kategoriji multimedia wuznamjenjeny.

▶ Hudźbne widejo Kolektiwa Klanki

Po tym zo bě loni prěni hudźbny widejo »Družki« wulki wothłós žnjał, je Kolektiw Klanki w nowembrje swój druhi wupłód »Mróčele« na swojim Youtube-kanalu wozjewił. Znowa stajeja čłonki Kolektiwa rólu serbskeje žony do prašenja a kritizuja wotpowědne naroki a žadanja towaršnosće.

▶ Holaski prěni album wozjewili

»Młody duch« rěka prěni album kapały Holaski, kotryž wuńdźe w nowembrje. Hudźbnje wěnuja so młodźi hudźbnicy folkpopej a folkrockej, při čimž pak so tež elementy jazza, reggaeja a popowe zynki 1980tych lět jewja.

▶ Serbski muzej zawrjeny

Srjedź nowembra bu Budyski Serbski muzej na njewěsty čas zawrjeny. Přičina bě, zo buchu wšitcy sobudźěłaćerjo do strowotniskeho zarjada wokrjesa Budyšin powołani, hdźež mějachu w zwisku z koronapandemiju personal zesylnić.

▶ Wustajeńca wo serbskim žiwjenju w Delnim Wujězdźe

W zašłymaj lětomaj měješe pandemija nas kruće w horšći. Měsacy dołho njebě móžno dźiwadłowe inscenacije, koncerty abo awtorske čitanja live wopytować. Wot lońšeho pak běchu ze šćěpjenjom wolóženja móžne a móžachmy so zaso schadźować a kulturne wjerški kaž oratorij »Hrodźišćo« w Budyšinje abo popowu operu »Carpe noctem – njeskónčna nóc« w Chrósćicach dožiwić. Ze stupacymi ličbami natyknjenjow w nazymje běše wopyt zarjadowanjow jenož hišće pod dodźerženjom 2G- abo 3G-prawidłow móžne. Za přewjedźenje zarjadowanjow je to chětro wobužne. Ludźo maja so dočasnje přizjewić a dodźerženje prawidłow ma so přepruwować, při čimž móže so jenož wobmjezowanej ličbje zajimcow wopyt zmóžnić. Tak faluja zamołwitym w dźiwadłach, ansamblach abo koncertowych domach dochody. A runje zarjadnišća, kotrež su w priwatnych rukach, so prašeja, kak dołho to hospodarsce předźerža. Na tamnym boku trjebaja nješćěpjeni za jednotliwe zarjadowanja test, kotryž maja wězo sami zapłaćić. Z tym móže tajki kulturny wječor chětro drohi być. Je nam kultura tole hódna? Wšako su so w zašłych měsacach onlinowe poskitki, tež w Serbach, a streamingowe posłužby jara rozšěrjeli. Wone su tunje abo darmotne, njetrjebaš ani domjacy konopej wopušćić a móžeš zarjadowanje »wopytać«, kaž so ći časowje najlěpje hodźi. Tak je so trochu zaćichim transformaciski proces zahajił, kotryž wunjese nowe formy zarjadowanjow. Přiwšěm wuchadźam z toho, zo so kulturna krajina w přichodźe chětro změni a so někotryžkuli dom zawrěje a te abo tamne ćěleso dlěje njeeksistuje.

Darius Budar – Jurij Hantuš běše jedyn z rjekow, kotryž pytaše jako čłon kaba­reta Lipšćanskeje Sorabije składnostnje lońšeje schadźowanki za žórłom čisteje rěče.

»Musym ze źiśimi serbski powědaś, gaž cu něco změniś«

Rozgrono z Jensom Martinom, pśistajonym we wótźělbje za wódowe góspodaŕstwo w krajnem amśe za wobswět w Pódstupimje, wó serbskej rěcy, wó póchaźe a źo se doma cujo

Wy sćo w Bórkowach wótrosli. Kake kórjenje ma Waša swójźba how?

Mója swójźba jo južo pśecej na tom dwórje była. To jo mója domownja how. Mója maś a mója sotša ze źowku něnto tudy bydle. Dłujko smy krowy měli. Něnt su how jano hyšći jaden kóń, jadna kóza, pór kurow a rowno tak wjele kóckow. To dosega juž. Kuždy drugi kóńc tyźenja som how.

Kaka běšo Waša pówołańska droga?

Som nejpjerwjej, hyšći w NDRskem casu, zachopił wódowe góspodaŕstwo studěrowaś. W šuli běšo tak, až sy krydnuł jadno póraźowanje a tam su gronili: »Z takimi censurami móžoš proběrowaś take něco studěrowaś.« Ale nic na skótnego gójca. To som nejpjerwjej kśěł, dokulaž som how taki póśěg k pśiroźe měł. Wóni su gronili, až w Błotach dajo wódu, tšugi, rěki a ja dejm wódowe góspodaŕstwo studěrowaś, dokulaž změjom how dobre źěłowe městno. Tak som to w Drježdźanach studěrował. Pěś lět pózdźej som to zacuśe měł, až to njamóžo wšykno byś a pón som hyšći studěrował pśirodošćit w Tharanźe na fakulśe za gólnistwo. Tam som něgajšnu manźelsku zmakał a z togo stej wurosłej dwě góleśi. A pótom som źěło w Pódstupimje namakał. To jo mě lubjej było, dokulaž jo blisko do Bórkow. Som how źěło pytał, ale njejo dejało byś. Tak wót togo casa pśecej do Bórkow pśijězdźujom, źěłam, coš jo notne, abo som jano how a póžywam tu naturu.

▶ Pśedstajenje knigłow

Křesćan Krawc jo wałtoru, 12. oktobra, pśed něźi 25 gósćimi swóje knigły »Was wir ins uns tragen. Sorbische Lebenswege« w Dolnoserbskej bibliotece choćebuskego Serbskego doma pśedstajił.

▶ Premjera pratyje

Za tym až jo Škódow tenraz titelna wjas Serbskeje pratyje, stej LND a domowniske towaristwo Depsk/Majberk-Škódow zajmcow pětk, 15. oktobra na premjeru do tamnjejšeje Šyrgotojc kjarcmy pśepšosyłej. 50 luźi jo pśiśło a spódobny wjacor dožywiło.

▶ Wustajeńca Helly Stoleckojc

W galeriji Fango w Chóśebuzu jo se 16. oktobra pśewjadła wernisaža wustajeńce z twóŕbami Helly Stoleckojc, na kótaruž jo jadnab 70 luźi pśišło. Wjacor wobrubił jo muzikaliski projekt »6litch8itch«, duo z Italskeje z elektroniskeju live-muziku.

▶ Prěnja dźěćaca kniha Sabiny Žuroweje wušła

»Zhubjena kniha mudrosće« je titul prěnjeje dźěćaceje knihi Sabiny Žuroweje, kotraž je w oktobrje w LND wušła. Wona wobsahuje nimo napjateje stawizny wo princesnje Mirandźe, hornčerju Francu a holcy Anjuši tohorunja teksty a noty wosom spěwow. Stawiznu je Žurowa 2009 z dźěćimi Worklečan a Ralbičan šule na jewišću NSLDź inscenowała. Spěwy móžeja sej zajimcy zdobom na připołoženej CD abo online naposkać.

Hanka Šěnec – Alojs Šołta při natwarje wustajeńcy z jeho twórbami, kotraž so hišće hač do kónca januara 2022 w Bu­dyskej Serbskej kulturnej informaciji poka­zuje.

Zwjazanosć ze zemju hraje pola mje wulku rólu

Rozmołwa ze Stanijom Brězanom, referentom w sakskim ministerstwje za wědomosć, kulturu a turizm, wo domiznje, serbskej rěči a hódnoće wěry

Wy sće najwjetši dźěl žiwjenja we Łužicy bydlił, sće w Sulšecach wotrostł a bydliće mjeztym hižo wjele lět w Kopšinje. Hdźe čujeće so doma?

Hdyž praju, zo jědu domoj, měnju Kopšin. Hdyž jědu takrjec do mojeje prěnjeje domizny, potom praju, zo jědu do Sulšec.

Ducy z kolesom po kraju, mi druhdy rjany spěw »Hórki, doły wosrjedkate, płódna zemja smuhata« do hłowy přińdźe. Jón smy w brigadźe spěwali a wón je charakteristiski za našu krajinu, cunje hórki, doły a płódna póda, kotraž je čłowjekow w prjedawšich časach zežiwiła a tež dźensa zežiwi. Tuta zwjazanosć ze zemju hraje pola mje wulku rólu.

Zwjazujeće Wy doma stajnje z městnom abo z wosobami?

Za mnje je to woboje. Wěm so tež na słowa našeho nana dopominać, kiž je stajnje prajił »Pytajće zbožo w swójbje«.

Stani Brězan Foto: Jürgen Maćij