Prěni dźěl: Wo Hatasec nanu a synje
Šulski mišter Měrćin Hercog hrabny połne akordy, tak zo pišćele Hrodźišćanskeje cyrkwje mócnje zaklinčachu. Před wołtarjom steješe w kwasnej pyše jeho dźowka Marja Christiana. Młody muž poboku běše Měrćin Hatas, čerstwje powołany šulski mišter Łuća. Měrćin Hercog běše ze swojim přichodnym synom spokojom, jeničkim synom bohateho Manjowa pola Delnjeho Wujězda. Jeho dźowka by jako mandźelska šulskeho mištra dobre, pobožne žiwjenje wjedła a snano, je-li Bóh chce, by něhdy wnučk jeho tu w Hrodźišću zastupował.
Jeho žona Johana Marja sedźeše w cyrkwinej łódźi mjez kwasarjemi. Skradźu wona sylzu wótrě, kotraž jej po licu běžeše. Jeje mysle pućowachu wróćo do lěta 1771, jako wona, dźowka Njeswačanskeho wučerja cyrkwinskeje šule Mateja Sommera, młodeho cyrkwinskeho šulskeho wučerja Měrćina Hercoga woženi. Hakle nětko móžeše wona zrozumić, kak ćežko za jeje mać běše, dźowku ćahnyć dać. Tehdy poda so z Njeswačidła do Hrodźišća, nětko wot Hrodźišća do Łuća! Njenapadnje so wona za swojim bratrom, fararjom Janom Matejom Sommerom rozhladowaše. Dokelž wosta jeho mandźelstwo bjez dźěći, wisaše z wulkej lubosću na jeju dźěćoch a přińdźe z Małeje Boršće husto na wopyt. W swojej młodosći běše wón Delnjowujězdźanski šulski wustaw wopytał. Pozdźišo, jako kandidat teologije, skutkowaše sam jako domjacy wučer w Delnim Wujězdźe a znaješe tuž wjele swójbow. Před někotrymi měsacami přinjese wón tutoho młodeho muža sobu, 25 lětneho, kotrehož su runje hakle jako wuwučeneho ćěslu za šulskeho mištra Łuća powołali. Měrćin Hatas rozmołwješe so z Měrćinom Hercogom wo šuli a hraću na pišćelach, žortowaše z dźěćimi, bachta přećelnje z dorosćenymaj dźowkomaj, a nadobo prošeše wo ruku Marje. A nětk, w septembru 1798, wotmě so kwas.1