Zwotkel ty?
Dokal chceš?
Čej` da sy?
Z nami běž.
Mój dwór,
tuta wjes,
mój lěs,
nochcu bjez.
Na křižu
wisa Knjez.
Wumóžił je
a hrěchi njesł.
Moja rěč,
tuta štwórć,
moje ćěło,
je mój hród.
Kak myslu,
kak ja rěču
a kak jednam,
je mój płód.
Luba maći,
luby nano,
z klina wuńdźech,
zahe rano.
Kontekst je,
kajkiž je,
schadźeja ćělesa,
a padnu njebjeske.
MARIE-CHARLOTT ČORNAKEC