kóžda 1. a 3. sobota měsaca | 15 hodź.

Kulturna kofejownja w Njebjelčicach. Iniciatorka a wjednica Marie-Charlotte Čornakec chce wobydlerjow pohnuwać, na přikład z dźěćimi rejować, spěwać a z nimi hudźić. Kofejownja nasta jako kooperacija mjez Njebjelčanskim młodźinskim klubom, towarstwom Sowutu a Drjež­dźanskim statnym dźiwadłom.

stajnje srjedu |

16:40 – 18 hodź.

čitanja TU Drježdźany a Serbskeho instituta pod hesłom »Die unheile Welt. Zerstörung und Erneuerung im Märchen« (wjace­ informacijow pod serbski-institut.de):

6. decembra, dr. Dorota Sadowska (uniwersita we Waršawje):

Die unheile Welt. Polnische Kinder erzählen in Zeichnungen vom Krieg

13. decembra, prof. dr. Kristin Wardetzky, Uniwersita wuměłstwow Berlin:

KRIEG. Die Vernichtung Trojas in Epen und Dichtungen des antiken Griechenlands

12. januara 2024 |

18:30 hodź.

knižna premjera z čitanjom »Am Ende wird von mir nur gesammelter Schabernack übrig bleiben. Juro Mětšk – Ein Porträt«,

Městnosć: Antikwariat při tachantskej cyrkwi (při mjasowych ławkach 3) w Budyšinje

Wobmjezowaneho městna dla prosymy wo přizjewjenje: telefonisce pod 03591/5792052 abo přez mejlku na

Klasikar dźěćaceje literatury je bjezdwěla kniha Theodora Storma «Mały Huzolak» (Der kleine Häwelmann). Zo bychu ju dźěći wot 4 lět nětko tež w swojej maćeršćinje měli, je awtorka a přełožerka Andreje Chěžcyna stawiznu do serbšćiny přełožiła. Mały Huzolak njemóže sej wusnyć. Prosy mać, zo by postołu tam a sem storkała. Tola wona hižo spi. Takle leži hólčec w swojim łóžku a tyka jednu nóžku kaž stołp dowysoka. Měsačk to widźo sćele swětłu pruhu, po kotrejž Huzolak ze jstwy wujědźe. Započina so jězba, kiž wjedźe hólčeca přez městačko a lěs hač k hwězdam. Z ilustracijemi Ingeborg Meyer-Rey skulojći so stawizna, kiž je někotremužkuli z časa dźěćatstwa znata.

»Světy Science fiction« je titul knihi z 32 přinoškami – z runje telko awtorami z Europy a zwonka njeje – w čěskim přełožku. Tež, hdyž je kniha hižo 1993 w nakładnistwje Asociace Fanoušku Science Fiction (AFSF) w Praze w čěskej rěči wušła, je tola hódne přiwšěm na nju skedźbnić. Mjez młódšimi a staršimi awtorami z Pólskeje, Italskeje, Jendźelskeje, Kosta Riki, USA, Kanady, Chiny a Egyptowskeje, staj tež awtoraj z Němskeje – stary zajac sf-literatury Ronald M. Hahn (1948 we Wuppertalu rodźeny a tam skutkowacy), spisowaćel a přełožowar. Druhi je Serb Pětr Wjeńka z powědku »Neopatrná láska«. W registru knihu čitamy: »Z originalu v horní lužické srbštině Njekedźbliwa lubosć, přeložil Jaroslav Olša jr«. Na druhim městnje pod rubriku »Několik slov o autorech« čitamy: »Asi nejkurióznějšim autorem je Pětr Wjeńka, podle všeho jediný autor, který kdy napsal science fiction v horní lužické srbštině. Do antologije jsme ji zařadili pravě proto – a pronic jiného.« To je wo nim napisał přełožowar powědki Jaroslav Olša jr., čěski diplomat, kotryž běše mj. dr. wulkopósłanc ČR w Simbabwe a na Filipinach a nětko jako generalny konsul w Los Angelesu skutkuje. Wón je znaty redaktor a zestajer někotrych antologijow swětoweje sciencefiction literatury, nimo toho je h. mj. nakładnistwo w Čěskej załožił. Dale je tež aktiwny w mjezynarodnych juryjach literatury a na filmowych festiwalach. Nic jenož to, ale je tež awtor knihow wo stawiznach, kulturje a literaturje, wosebje Azije a Afriki, kaž tež wo stawiznach mjezsobnych poćahow krajow zwonka Europy k Čěskej zemi. Zdobom skutkuje jako kurator wustajeńcow wuměłstwa a kulturnych aktiwitow Čěskeje we wukraju. Kak je za wšo na swěće so zajimowacy znaty awtor sciencefiction a přełožowar, Jaroslav Olša, na knihu Pětra Wjeńki přišoł, kniha njepřeradźi. Tuž wěmy tež, kak je so młodemu serbskemu awtorej česć stała, mjez sławnymi spisowaćelemi sf-literatury z dźewjeć krajow wozjewjeny być. Zo pak je Pětr Wjeńka mjez nimi zastupjeny, swědči wo jeho literarnej wustojnosći. A nic jenož to, hdyž wěmy, zo powědka »Njekedźbliwa lubosć« wo młodym Goru jedna, kotryž so wo holcu (bjez mjena) w dobje prócuje, w kotrejž maja wšitcy ludźo »dychanske maski« nosyć. Powědka skónči – kaž wěmy – tragisce, bjez happyenda. W lěće 1980 je so prěni raz serbsce wozjewiła, jako by awtor wo našim dóńće z korona pandemiju hižo 40 lět prjedy wědźał. Awtor wopokazuje so tu jako »wěcywustojny« wěšćer.

Něźi 40 zajmcow jo pětk wjacor, dnja 13.10.2023, pśišło słuchat na pśednosk něgajšnego kustosa Serbskego muzeja, žurnalista a awtora Wernera Měškanka. W pśednosku pód titelom: Nimska Twóje Serby! jo wón wopytał serbske stawizny krótko nakresliś. Wón jo pśed­stajił śěžke case ako teke wu­znamne tšojenja a wósobiny serbsko-nimskich stawiznow a zgromadnego žywjenja Serbow a Nimcow wót srjejźowěka až do pśibytnosći. Zazněł jo pśi tom nejstaršy znaty serbski ludowy spiw »Naše gólcy z wójny jědu«, kenž jo nejskerjej nastał srjejź 12. stolěśa pó dobyśu serbskego wójwody Jakce z Kopjenika nad wójakami nimskego wójwody Albrechta Mjadwjeźa. Pśednoskoju pśizam­knuło jo se wjele pšašanjow pśisłucharjow, kótarež su byli pśełapjone, až jo wěda wó domorodnych Słowjanach w źinsajšnej Nimskej tak pśeliš mało rozšyrjona. Pśisłucharje su kśěli mjazy drugim wěźeś, cogodla žeńske njamógu se na jatšownem rejtowanju wobźěliś, a su byli pśechwatane, až to jo teke móžne w Dolnej Łužycy, w Cerkwicy. Z awtentiskimi fotami a wjelikeju wědu jo Werner Měškank publikum za sebje dobył a informěrował staśanow Pódwjacorneje Nimskeje wó Słowjanach.

»Mróčel« nahromadźenych komentarow serbskich młodostnych na prašenje »Što měło so změnić?«, naprašnik Dekanatneho dušepastyrstwa za dźěći a młodźinu nazymu 2022

W dźěćatstwje so we wurazu našich bjezposrědnich přikładow wobswědčuje, zo zwrěšćenje po pěšinje wumjezowanja k samotnosći wjedźe – so tuž z něčim asociěruje, čemuž maš so wuwinyć, něšto, štož ma so z cyłej mocu wobeńć. Najlěpje by wězo było, wěsty starozwučeny a wuteptany puć nastupić, po kotrymž su druzy hižo do sucheho dóšli. Puć staršich pokročować: Tón směr wuzwolić, kotryž reputaciju swójby stabilizuje, znaty wobraz wo swěće dale pěstuje a system, kotryž nas tehdy socializowaše, kulojty napicować.

Ranu prjedownistwa předčuć.

Jednoho dnja pak – motykujo so a hordźe rumpotajo – so njewitane zwrěšćenje z połnym wotmachom přez posleńcu zadobudźe. Cyle nazy a njebrónići tomu napřećo stejimy, so porokujo wobaramy – ale njeda so přiwšěm wotbyć. Njeběchmy mudri dosć? Smy da hdy dosć – hdyž docyła raz něšto – prawje činili, zo njebychmy na tymle městnje zwrěšćili?

Hłuboke začuće samozaměra z nosa zwrěšćenja stupa, to je moje a twoje a naše. Myslimy při sebi, zo njejsmy swójske zamóžnosće dowučerpali, fokus wopak sadźili. Přehłupe, smjerćlěnje, přepřijomne. Što nětko?

Naša sebjehódnota je na wukonjenje wjazana – naš wobswět to w kóždym towaršnostnym wobłuku špiheluje. Zda so prastrach čłowjekow być, zo móhło zwrěšćenje nas z kruha zhromadnosće wustorčić. Naše mozy samozrozumliwje z najhóršeho wuchadźeju. Hladajo na sebje: Što móhło so scyła w specifiskej situaciji stać? Nic z lózyskosće abo ze samohidy, zawěsće pak, zo bychmy swoju eksistencu zaručowali zo njeby naš čuwowy system hyperwentilěrował.

Pytam z woběmaj rukomaj w maćernej pjeršći za korjenjemi rozrisanjow. Mjez pozběhnjenjemi brjowkami njewěm ani, kotry wutk mi w přichodźe na łopatku padnje. Do horstki njeperfektnje wufilowanych idejow a idealistiskich narokow, so mi znata mysl w mroku pomjatka zjewi: jenička konstanta žiwjenja su změny. Uzus woranja bě so potajkim ze spočatkom mojeho skutkowanja přełamał: kaž nowy płuh swoje wurazne kajkosće wobsedźi; sahaju mjez sylnosćemi runje tomu dotal njewotkryte słabosće do njebja. Rozworujo zmylki.

Tola měsačne wudaće ma so rysa perfektneho dótknyć – štož žadyn přirodny produkt njezdokonja. W kóždym jednotliwym ma něchtó něšto za sebje namakać, stwjelco přikazow a přećow tu kaž zdónk přede mnu wulěze. Stam indiwiduwow ma kopica přinoškow připrajić, w najlěpšim padźe žiwu diskusiju zahajić a so z dźělom mjezsobneje rozmołwy stać, kotraž skónčnje na wosobinskich začućach bazuje.

Pytajo za prašakami njeje měsačnik prosta wotmołwa, ale zdobom dźěl njewotwisneho byća, kotryž wjedźe po znatych lěsach na njeznate swětliny hole. Na tamnej stronje wudźěrajo čwak zašłosće na wutrobje sedźi: wšitko njech wostanje, kaž je. Kak móhli so nimo dotalneho kruha na tute wašnje zdobom dalše zajimowane hłowy docpěć? Štó ma namjet polěpšenja a koho tajki časopis w dźensnišim morju bjezkónčneho raja medijow hišće puta? Što na powjerchu wone linki wuzběhuje a štó sej dźensa zwěri, so z cyłeje wutroby zanurić?

Najwažniši dźeń twojeho žiwjenja njebudźe tón, hdyž so zmandźeliš. Abo tón, hdyž swoje šulske zakónčenje, po kajkimž puću tež přeco, złožiš. Abo prěni dźeń wočakowaneho powołanja nastupiš. Ně.

Najwažniši dźeń twojeho žiwjenja je tón, hdyž začuće swójskeje hódnoty wotkrywaš. To je wěsty wokomik, hdyž skónčnje rozumiš, zo sy runje dosć a přeco dosć była abo był. Tute wuznaće njeměri so jenož do wonkow­neho swěta ale w tutym zwisku wosebje do nutřkowneho. Tón dźeń, hdyž wopřimnješ, zo je lubosć­, kotruž za sebje maš, ta naj­wobstajniša móc, kotraž scyła eksistuje. Ta, kotraž je w tebi njepowalnje zakorje­njena. Kotraž započnje z tobu a kotruž móžeš z druhimi dźělić. Ta, kiž je přeco w tebi drěmała­.

To je tón najwažniši dźeń two­jeho žiwjenja, na kotrymž realizuješ­, zo sy we wopraw­dźitosći synonym k njenaru­najomnosći. Jenož ty sy ty a to je hoła jónkrótnosć, kotraž w tebi­ tči.

Nazymska impresija z Nukničanskeje skały. Foto: Hańžka Wjeselic, 2019

1.10. | 15 hodź.

Komorny koncert hudźbnikow Ronald Hein a Hiroto Saigusa »Puće a zetkawanja – Wege und Begegnungen« w swjedźenskej žurli Serbskeho muzeja w Budyšinje

02.10./09.10./16.10/23.10. | 19 - 22 góź.

Rejowaŕska źěłaŕnja »Rejowaŕski dom Łužyca«, pónjeźelego w Meldevilla na droze Augusta Bebela 24 w Chóśebuzu

3.10. | 18 hodź.

Premjera fotoweho zwjazka »Ducy domoj – Unterwegs nach Hause« Jürgena Maćija w Lichańskim hrodźe

03.10. | 17 - 19 hodź.

Sinfoniski koncert w Budyskim Serbskim ludowym ansamblu

05.10. | 14.00 hodź.

Institut za sorabistiku přeprosy na zahajenje semestra, powitanje nowačkow a tradicionelne twarjenje hodźinskeho plana (Uni. w Lipsku, DWC, H1 2.16)

až do 13.10. | 10 góź.

Wustajeńca »Serbske žywjenje w Drjenowje« w chóśebuskem Serbskem domje

14.10. | 19:30 - 21 hodź.

Čitanje w Serbskim ludowym ansamblu w serbskej rěči »Prjedy hač woteńdźeš«

14.10. | 18 hodź.

Komedija »Piwo« w Haslowskej korčmje w hornjoserbskej rěči, simultane tołmačenje do něm­činy

hač do 22.10. | 10 - 18 hodź.

Wustajeńca »Čej᾿ da sy?«, wjace informacijow w Budyskim Serbskim muzeju

hač do 30.11.

Pućowaca wustajeńca Serbskeho instituta w Žitawje: »Swoboda kiwa! Serbja a mjeńšinowe prašenje po 1918«. Měsnosć: Wysoka šula Žitawa/Zhorjelc, Theodora Körnerowa aleja 8, 02763 Žitawa, Dom Pětra Dietricha (Peter-Dietrich-Haus), foyer. Wysoka šula změje wšě­dnje wočinjene.