Nad mutnym gatom

ŹILKA

Něžna, běła tužyca
wótbłyšćujo se
w mutnem gaśe žywjenja
w kót’remž naźeje
spě

Rědnje klincy pěsnicka
teje tužyce
ak jo taka błyšćata
połna śěžkeje
kšwě

Raz tek pada do gata
łdzycka tužyce
ak jo taka błyšćata


Ale nic njewóstawa.
Tam jo we wóźe
jano mutna śamnota
žeden błyšć, žedne
škrě

Co dej se gdy raz změniś
we tom mutnem gaśe?
Dej pitśku jan se błyšćiś
Daś tek jogo duchy drje
dalej spě

Ale nimjernje?
Ně.